|
|
Gender gap in reported childcare preferences among parents
Pertold, Filip ; Sinani, S. ; Šoltés, M.
The child penalty explains the majority of gender employment and wage gaps, however, less is known about the factors driving the child penalty itself. In this paper, we study the gender gap in childcare preferences as a potential factor that contributes to the child penalty. We surveyed Czech parents and elicited the minimal compensation they would require to stay home to care for a child. Mothers require less compensation for childcare than fathers. The estimated gender gap in childcare preferences is CZK 2,500 monthly, 7.6% of the median female wage, and cannot be explained by differences in labor market opportunities or prosocial motives to care for a family member. We further document widespread misperception of fathers’ preferences, as respondents incorrectly expect fathers to require less to care for a child than to care for an elderly parent.\n
|
|
|
Decomposition of the gender wage gap before and after COVID-19: did wage determinants across genders change?
Bartóková, Martina ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Kolář, Daniel (oponent)
Témy týkajúce sa nerovnosti, neopodstatnených rozdielov alebo nerovnomerného odmeňovania sa stále viac snažia pretlačiť svoje miesto na vrchol spoločenských tém. Vedci, zákonodarcovia, verejne aktívne osoby ako aj bežní ľudia sa s cieľom bojovať proti všadeprítomnej nerovnosti snažia aktívne diskutovať a hľadať jej príčiny. Predmetom tejto práce je skúmať mzdové rozdiely medzi mužmi a ženami a aký vplyv na tieto rozdiely mala nedávna pandémia koronavírusu. Analyzovali sme vplyv mnohých determinantov na mzdy a snažili sme sa identifikovať tie z nich, s najväčším vplyvom. Ďalej sme sa pozreli ako pandémia ovplyvnila postavenie týchto determinantov. Niektoré z našich očakávaní sa potvrdili. Pandémia zhoršila situáciu žien viac než mužov. Napriek tomu, že výsledky výskumu ukázali, že pandémia ovplyvnila všetky sektory ekonomiky, niektoré z týchto sektorov boli zasiahnuté viac ako iné. Výsledky dekompozície miezd zamestnancov ukázali, že zmena v determinantoch mzdových rozdielov je prítomná len okrajovo. Hlavná časť, ktorá zapríčiňovala mzdové rozdiely medzi mužmi a ženami aj pred pandémiou, je časť, ktorú nevieme vysvetliť pomocou rozdielnych charakteristík mužov a žien. Táto časť môže byť spôsobená diskrimináciou alebo špecializáciou jednotlivých pohlaví. Vďaka pandémii táto časť ešte viac zosilnela....
|
|
|
Gender gap index a štěstí žen
Procházková, Vendula ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi úrovní genderových nerovností daných indexem The Global Gender Gap Index (GGGI) a štěstím žen. Za použití průřezových dat z The World Values Survey (WVS) pocházejících z 22 různých zemí světa bylo zjišťováno, zda existuje pozitivní vztah mezi mírou indexu GGGI (reflektující výši genderových nerovností v dané zemi, kde nižší hodnoty značí vyšší úroveň genderových nerovností) a relativním pociťovaným štěstím žen v porovnání s muži. V práci jsou představeny nejen hlavní determinanty lidského štěstí dle současné odborné literatury, ale také specifické indexy týkající se problematiky genderových nerovností. Celkově se v práci nachází sedm různých modelů pracujících s celkovým datovým souborem 22 zemí, šest modelů pracujících s daty rozdělenými dle pohlaví a dva typy modelů vytvořené pro každou ze čtyř skupin, do kterých byly vybrané země rozděleny na základě výše jejich GGGI indexu. Tyto modely odhadují vliv indexu GGGI a jeho čtyř komponentů na štěstí jednotlivců, na štěstí žen v porovnání s muži, a také rozdíl v pociťovaném štěstí žen a mužů ve skupinách s odlišným průměrným indexem GGGI. Na základě výsledků dochází práce k závěru, že s vyšším stupněm genderové rovnosti roste nejen relativní štěstí žen v porovnání s muži, ale i štěstí jednotlivců obecně.
|
|
|
Wage inequality among young college graduates: Can we find any evidence for reverse gender wage differential?
Vrbovský, Samuel ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Šlegerová, Lenka (oponent)
Tato práce zkoumá, zdali ve Spojených Státech mezi mladými, vysokoškolsky vzdělanými absolventy pracujícími ve většinově mužských oborech, ženy vy- dělávají více než srovnatelní muži. Dále tato práce zkoumá dvě další hypotézy, které zužují zkoumanou skupinu na pracující u velkých zaměstnavatelů a na svobodné. K otestování těchto hypotéz jsou využity lineární regrese pro kaž- dou z hypotéz a každý většinově mužský obor. Tato práce využívá data z National Study of College Graduatues z roku 2017. Přestože výsledky ukázaly že v IT and matematických oborech a ve fyzikál- ních vědách ženy vydělávají vice než srovnatelní muži, s tím, že tyto rozdíly byly větší mezi pracujícími pro velké zaměstnavatele a mezi svobodnými, tak tyto rozdíly nebyly statisticky signifikantní. Výsledky této práce jsou nicméně důležité v kontextu literatury zabývající se mzdovými rozdíly v odměňování mužů a žen a pro společenský diskurz, jelikož neprokazují diskriminaci žen ve většinově mužských oborech. Klasifikace JEL J31, J38, J70 Klíčová slova Spojené Státy, rozdíl v odměňování žen a mužů, genderová nerovnost, diskriminace, vysoká škola, muži, ženy
|
|
|
Gender gap index a štěstí žen
Procházková, Vendula ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi úrovní genderových nerovností daných indexem The Global Gender Gap Index (GGGI) a štěstím žen. Za použití průřezových dat z The World Values Survey (WVS) pocházejících z 22 různých zemí světa bylo zjišťováno, zda existuje pozitivní vztah mezi mírou indexu GGGI (reflektující výši genderových nerovností v dané zemi, kde nižší hodnoty značí vyšší úroveň genderových nerovností) a relativním pociťovaným štěstím žen v porovnání s muži. V práci jsou představeny nejen hlavní determinanty lidského štěstí dle současné odborné literatury, ale také specifické indexy týkající se problematiky genderových nerovností. Celkově se v práci nachází sedm různých modelů pracujících s celkovým datovým souborem 22 zemí, šest modelů pracujících s daty rozdělenými dle pohlaví a dva typy modelů vytvořené pro každou ze čtyř skupin, do kterých byly vybrané země rozděleny na základě výše jejich GGGI indexu. Tyto modely odhadují vliv indexu GGGI a jeho čtyř komponentů na štěstí jednotlivců, na štěstí žen v porovnání s muži, a také rozdíl v pociťovaném štěstí žen a mužů ve skupinách s odlišným průměrným indexem GGGI. Na základě výsledků dochází práce k závěru, že s vyšším stupněm genderové rovnosti roste nejen relativní štěstí žen v porovnání s muži, ale i štěstí jednotlivců obecně.
|
|
|
Nerovné postavení mužů a žen na českém trhu práce
Brusová, Barbora ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu genderové mzdové nerovnosti v České republice a diskriminaci žen na pracovním trhu. Hlavním cílem práce je ověřit na datech získaných vlastním dotazníkovým šetřením existenci nerovného platového ohodnocení mezi pohlavím. Dále se v práci snažím testovat hypotézu, že rozdíly v příjmech mezi muži a ženami jsou zčásti způsobeny vlivem diskriminačního chování zaměstnavatelů. V teoretické kapitole je vysvětlen koncept genderové mzdové mezery a OaxacaBlinderova rozkladu mzdového diferenciálu. V praktické části jsou analyzována data z vlastního dotazníkového průzkumu. Pomocí ekonometrického modelu je zjištěna existence genderové mzdové mezery. Hypotéza, že ženy čelí nerovnému platovému ohodnocení, je tímto potvrzena. Rozložení genderové mzdové diskriminace podle Oaxacova-Blinderova rozkladu dokazuje přítomnost efektu diskriminace. Tímto je potvrzena i hypotéza o existenci genderové mzdové diskriminace vůči ženám. Stejné závěry potvrzuje i použitá metoda párového srovnávání.
|
|
|
Rozdíly ve výši výdělků ve vztahu k mateřství a dítěti v rodině
Pytliková, Mariola
Statistická data prokazují přetrvávající velké genderové rozdíly ve mzdách. V současnosti se průměrná měsíční mzda žen pohybuje přibližně na úrovni 78 % průměrné mzdy mužů, a střední mzda na úrovni 85 % mediánu mezd mužů. Největší genderové rozdíly ve mzdách lze nalézt u věkových kategorií zaměstnanců nejvíce ovlivněných mateřstvím a rodičovstvím. Konkrétně rozdíl v mediánu měsíční mzdy ve věkové kategorii 35-39 let dosahuje 32 % a téměř 27 %, pokud jej měříme hodinovou mzdou. Genderové rozdíly ve mzdách v ČR se zvyšují s počtem dětí. Pro bezdětné se rozdíl v mediánu měsíční mzdy v roce 2012 pohybuje v průměru na úrovni 15 % a tento rozdíl se dále zvyšuje s každým dalším dítětem v rodině. Rozdíl v mediánu měsíční mzdy mezi muži s jedním dítětem a ženami s jedním dítětem dosahuje 20 %, se dvěma dětmi 32 % a se třemi a více dětmi 36 %.
|
|
|
Monitorování relativní pozice žen na českém trhu práce
Jurajda, Štěpán ; Münich, Daniel
V tomto přehledu poskytujeme diskusi ohledně různých dimenzí relativní pozice žen na trzích práce a technik, které jsou používány v empirické ekonomické literatuře k porozumění zdrojů pozorovaných rozdílů mezi pohlavími. Zároveň poskytujeme stručné shrnutí dostupných dat a analýz v České republice a prezentujeme novou dekompozici mzdového rozdílu dle pohlaví pro český podnikatelský sektor v roce 2004.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.